Tento necelých 5 mm velký brouček dokáže napáchat v lese velké škody. V květnu vylétá ze zimovišť a vyhledává oslabené nebo poražené stromy, do kterých vyhlodá otvor a vleze pod kůru. Tam tráví většinu svého života. Samičky v době rozmnožování založí tzv. matečnou chodbičkou, na jejímž konci pak nakladou až 60 vajíček. Z těch se za 2 týdny vylíhnou larvy, které pokračují ve vyhlodávání dřeva. Celý vývoj lýkožrouta trvá asi 10 týdnů, během roku se tak můžou vylíhnout až 3 generace kůrovců. Přezimují dospělí jedinci, kukly i larvy. Kůrovci se navíc dokážou přesouvat i na vzdálenost 1 km a tak se napadení šíří i mimo původní ohniska.
Jak larvy, tak dospělí jedinci se živí lýkem napadeného stromu.
Pro člověka nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Ve smrkových monokulturách, zvláště po polomech, dokáže napáchat obrovské škody. Zpočátku napadá pouze oslabené stromy, ale při přemnožení i stromy zdravé.
Předcházet kůrovcovým kalamitám jde především včasným odstraňováním rizikových stromů, například veškerého dřeva po kácení a polomech. Dalším aspektem je rovněž dbát na strukturu lesa a vyhýbat se stejnověkým monokulturám, které mohou kůrovci snadněji podlehnout.
Kromě chemických přípravků (insekticidy) a feromonových lapačů se na odchyt kůrovců používají (otrávené) lapáky, předem připravené haldy dřeva, na které se kůrovci nalákají a následně zlikvidují.
