Háďátko zhoubné je drobná (1 mm) hlístice, která poškozuje napadené rostliny pomocí velkého bodce umístěného v ústech. Nejčastěji se vyskytuje ve vlhčích půdách a šířit se může nejen rozmnožováním, ale také kontaminací zemědělských nástrojů.
Dospělci přezimují v půdě nebo v rozpadlých zbytcích cibulek. Na jaře se aktivují a samičky
vyhledávají nové rostliny, do jejichž cibulek kladou až 500 vajíček. Malá háďátka se pak rozlézají do krčku rostliny a tam sají. Během roku se může objevit až šest generací. Pokud nejsou příznivé podmínky, mohou hibernovaná háďátka zůstat v půdě až několik let.
Háďátka používají svůj bodec k napichování rostlinných pletiv a vysávání šťáv. Při sání vypouští do pletiv toxiny, které způsobují jejich poškození, deformaci a následnou hnilobu.
Pro člověka nepředstavuje žádné nebezpečí. Napadené rostliny ale vlivem poškození většinou hynou, cibulky zase bývají napadeny hnilobou a samovolně se rozpadají.
Háďátka se do půdy mnohdy dostanou kontaminací. Velmi důležité je prohlížet a případně
preventivně ošetřit sázené cibulky. Ošetření se provádí máčením v horké vodě. Veškeré nástroje, které přijdou s cibulovinami do kontaktu, by měly být dezinfikované. Pozemek, na kterém se háďátka vyskytla, by se měl nechat ležet ladem několik dalších let.
Hubení háďátek je vzhledem k jejich schopnosti přečkat několik let bez hostitele poměrně náročné. Osvědčila se kombinace tzv. provokační rostliny a následné biofumigace. Lze použít i některé chemické přípravky, ale vzhledem k jejich toxicitě jen velmi omezeně.
