Bzučivka obecná je asi 1 cm velká moucha, výrazně metalicky modře zbarvená. Její přítomnost snadno rozpoznáme podle výrazného bzučení. Běžně se vyskytuje v lidských sídlech, ale i na pastvinách a ve stájích.
Samička klade vajíčka (cca 300 za sezónu) do mrtvol, na hnijící i čerstvé maso, na sýry, a na
pastvinách především do otevřených ran na těle pasoucích se zvířat. Larvy se líhnou už za 24 hodin. Celý životní cyklus trvá při příznivých podmínkách (teploty na 25° C) pouhých 18 dní, bzučivka tak může mít až 5 generací za sezónu.
Přítomnost a stádium vývoje larev bývá využíváno ve forenzní medicíně pro určení času úmrtí.
Samci se živí pylem květin, samice a larvy rozkládajícím se masem. Zatímco v přírodě jsou jejich zdrojem potravy především uhynulá zvířata, v domácnostech se krmí na zbytcích lidské potravy. V případě výskytu na dobytku se larvy živí odumřelou tkání.
Larvy, které parazitují na skotu a ovcích, vytváří na jejich těle poškození zvané myiáze. Dospělci jsou přenašeči řady závažných onemocnění, jako je například salmonela, paratuberkuloza nebo infekční průjmy.
Vzhledem k tomu, jak rychle se bzučivky během léta množí, je prevence velmi důležitá. V bytech zabráníte bzučivkám ve vletu pomocí ochranných sítí. Důležitá jsou také hygienická opatření – nenechávejte nikde zbytky, pečlivě odstraňujte odpadky a umývejte předměty, které přišly do styku s čerstvým masem.
Na likvidaci bzučivky slouží kontaktní insekticidy, feromonové nebo světelné pasti. Využít lze i biologické metody, většinou jde o použití parazitů živících se larvami bzučivek.
