Sršeň patří mezi blanokřídlý hmyz, který se v případě ohrožení brání bodnutím žihadlem. U
nás se jedná o největšího zástupce této skupiny, který je charakteristický nejen svou velikostí, ale i výrazným bzučením.
Sršně, podobně jako včely a vosy, vytváří kolonie, tvořené královnou, dělnicemi, samci a
mladými královnami. Celkem v sršním hnízdě může nacházet až 700 jedinců. Kolonii zakládá na jaře královna, která staví hnízdo. Do něj naklade vajíčka, ze kterých se po týdnu vylíhnou larvy. Jejich vývoj pak trvá cca 14 dní, pak se zakuklí a vylíhnou se první dělnice. Ty se pak starají o potravu, zatímco královna už jen klade vajíčka. Na podzim se z vajíček začínají líhnou samci a mladé královny, kteří opouští hnízdo a hledají místo na přezimování. Stará kolonie pak s úmrtím královny zaniká.
Sršně loví jiné druhy hmyzu, mouchy, motýly,vosy nebo vážky, ale nepohrdnou ani šťávou z
ovoce nebo poraněných stromů.
Bodnutí sršně je sice bolestivé, ale vypustí při něm až pětkrát méně jedu, než včely. Pokud člověk není alergický, neuškodí mu ani více bodnutí. Alergikům hrozí anafylaktický šok, proto je vhodné rychle vyhledat lékaře nebo aspoň podat uklidňující léky.
Sršeň není útočná, ani neodbytná, jako vosy, proto je nejlepší si jí nevšímat. Pokud vletí do
bytu, otevřete okna a opatrně ji zkuste nasměrovat ven. Sršně s oblibou zakládají své kolonie na půdách. Pokud se tomu chcete vyhnout, zabezpečte všechna okna sítěmi proti hmyzu.
Sršně patří mezi chráněné druhy, je tedy potřeba si jejich hubení dobře rozmyslet. Pokud
se ale jejich hnízdo vyskytne na vaší půdě, asi budete chtít zasáhnout. Zlikvidovat sršně
můžete postřiky nebo práškovými prostředky na hubení hmyzu. Pokud si na to netroufáte,
je vhodné zavolat specializovanou firmu.
