Svilušky jsou miniaturní roztoči (menší než 1 mm), které díky jejich velikosti a pohybu především po spodní straně listů zpočátku nemusíte vůbec zaznamenat. Jejich výskyt prozradí až vadnutí rostliny a bělavé skvrny na listech v místech, kde se svilušky krmí.
V ČR se nejčastěji setkáte se dvěma druhy – sviluškou chmelovou a sviluškou ovocnou. Tyto dva druhy se liší dobou rozmnožování, zatímco sviluška ovocná klade vajíčka na podzim a na jaře se rovnou líhnou larvy, sviluška chmelová klade vajíčka až na jaře. Oba dva druhy se množí několikrát za sezónu (dle počasí), nejkratší čas vývinu z vajíčka po dospělce je 15 dní.
Dospělci i larvy svilušek nabodávají rostlinná pletiva a vysávají z nich šťávu. Když jsou
přemnožené, mohou se živit i na poupatech a květech.
Pro člověka nepředstavují žádné riziko. Napadené rostliny vlivem vysávání postupně vadnou a mohou i uhynout. Kromě sání škodí svilušky i tím, že si na rostlinách vytváří rozsáhlé „pavučinky“, kterými omezují růst listů.
Svilušky mají řadu přirozených nepřátel. Pokud jim dáme vhodné podmínky k životu, je
pravděpodobné, že se svilušky nestihnou ani rozmnožit. Mezi takové predátory patří například dravý roztoč Phytoseiulus persimilis.
Svilušky se likvidují postřiky, které je většinou zapotřebí aplikovat několikrát za sezónu.
